Celá problematika Enochiánské magie jest za
střena jak tajemností, tak i nevědomostí. U nás jsou znalosti tohoto odvětví magie ne zcela uspokojivé a máme-li býti upřímnými k sobě samým, musíme konstatovati, že mnohdy i zkreslené. Zde narážím především na hodnověrnost předkládaných materiálů, tématu týkajících se. V současnosti můžeme hovořiti o dvou zdrojích. Prvním jest hermetická společnost Golden Dawn, kteráž tento systém převzala v původní podobě a „dopracovala“ do dnešní podoby. Velké zásluhy možno připsati i morálně problematickému A. Crowleyovi, kterýž tohoto systému hojně používal. Druhým zdrojem jest Satanská bible, v niž jest Enochiánská magie omezena pouze na 19 Klíčů, kteréž jsou vytrženy ze systému a navíc i pozměněny, o čemž sám autor (A. S. LaVey) nepokrytě praví: „Magický jazyk, užívaný při satanském rituálu, je jazyk enochiánský, považovaný za ještě starší než sanskrt, s pevnými gramatickými a syntaktickými základy. Chvílemi zní jako arabština, jindy jako hebrejština a latina. V tisku se poprvé objevil v roce 1659 v životopisu Johna Deea, slavného věštce a dvorního astrologa šestnáctého století. Toto dílo, jehož autorem je Meric Casaubon, popisuje, jak okultista Dee a jeho společník Edward Kelly věštili z křišťálové koule. Místo obvyklé křišťálové koule používal věštec Kelly broušený mnohostěn. Andělé, o nichž je řeč v Kellyho prvním vyjevení Enošských klíčů, viděni stěnami křišťálu, jsou andělí jen proto, že okultisté až dodnes trpěli metafyzickou zácpou. Dnes se křišťál jasní, anděly je nutno vidět jako úhly či hlediska /anglické výrazy angels (=andělé) a angles (=úhly, rohy) se ve starém pravopisu psaly stejně (pozn. překl.)/, a okna do čtvrtého rozměru se otvírají - pro ty, kdo mají strach, jsou to Brány Pekel. Předkládám zde svůj překlad následujících vyvolávání, archaický, leč satansky přesný, bez příkras, jež najdeme v překladu Řádu Zlatého úsvitu z konce devatenáctého století. V enochiánštině se význam slov pojí s jejich kvalitou a vytváří zvuk, který dokáže v ovzduší vyvolat strašlivou reakci. Barbarské tonální vlastnosti dodávají tomuto jazyku pravý magický účinek, který nelze popsat. Enochiánské klíče neboli vyvolávání byly dlouhou dobu zahaleny tajemstvím. Několik existujících tisků zcela pomíjelo přesné znění textu, správný překlad byl maskován užíváním eufemismů, a měl pouze svést neschopného kouzelníka nebo případného inkvizitora z cesty. Enochiánská vyvolávání se stala apokryfními (kdo ví, jaká hrozivá realita dokáže dráždit fantazii) a jsou proto satanskými pajány víry. Zbavila se kdysi pragmatického lakování na růžovo, rozešla se s pojmy svatý a andělský. Oprostila se od náhodných skupin čísel, jež měly zastupovat za rouhačská slova. Zde tedy jsou PRAVÁ Enochiánská vyvolávání tak, jak nám byla doručena neznámou rukou.“ (Satanská bible) Dlužno ještě podotknuti, že A. S. LaVey šel s vlastními úpravami tak daleko, že Klíče doplnil i o neexistující termíny z pohledu enochiánského jazyka. Protož jsem se rozhodl uvést vše na pravou míru a hledajícím adeptům poskytnouti materiály, vycházející z faktů, na vlastní posouzení. Za „zjevení“ celého Enochiánského magického systému vděčíme vynikajícímu alžbětinskému mágu, astrologu, matematiku a všestrannému učenci dr. Johnu Deeovi. Ten se svým vizionářem a alchymistou pochybné pověsti Edwardem Kelleym (vl. jm. Talbot) v letech 1582 – 1989 společně vykonali značné množství evokačních experimentů s použitím křišťálového koule tajemného původu. Při těchto experimentech byl E. Kelleymu, coby médiu, nadiktován „vyššími inteligencemi“ tajemný magický systém, jenž byl posléze pojmenován po židovském zasvěcenci a proroku Henochovi (Enoch).
Jak již výše naznačeno, Enochiánské Klíče a Strážní věže vytvářejí jádro Enochiánské magie. Strážná věž představuje magické pole enochiánských písmen, kteréž sestává z třinácti řad a dvanácti sloupců. Strážné věže jsou v kontinuum svázány do jediné Velké desky písmeny takzvané Tabule svazku (sjednocení) uspořádanými do kříže. Adeptu již dozajista vyvstalo tušení analogie Strážných věží, Univerzálních elementů, písmen Tetragrammatonu a podobně. Jeho tušení jest správné. Z Klíčů pak jest z velké části odvozen i Enochiánský jazyk se svou zvláštní gramatikou a syntaxí. Toho jest používáno především coby systému komunikace a entitami vyššího řádu. Protož jej možno považovati za prostředek spíše theurgický. I zde, jakož v celé magické sféře můžeme nalézti vzájemných vztahu mezi písmeny, čísly, barvami apod.. Tyto ovšem nejsou samoúčelné, leč lze je použíti k sestavování sigílií za účelem komunikace se silami tzv. Æthyrů. Æthyry můžeme považovati za jakési sféry mysli, řekněme její „psychické dimenze“, kteréž i přes vlastní „hranice“ se navzájem prolínají, zachovávaje si svých specifik. Jest tomu obdobně jakož s kabbalistickými světy. |
V současnosti můžeme hovořiti o dvou zdrojích. Prvním jest hermetická společnost Golden Dawn, kteráž tento systém převzala v původní podobě a „dopracovala“ do dnešní podoby. Velké zásluhy možno připsati i morálně problematickému A. Crowleyovi, kterýž tohoto systému hojně používal. Druhým zdrojem jest Satanská bible, v niž jest Enochiánská magie omezena pouze na 19 Klíčů, kteréž jsou vytrženy ze systému a navíc i pozměněny, o čemž sám autor (A. S. LaVey) nepokrytě praví:
„Magický jazyk, užívaný při satanském rituálu, je jazyk enochiánský, považovaný za ještě starší než sanskrt, s pevnými gramatickými a syntaktickými základy. Chvílemi zní jako arabština, jindy jako hebrejština a latina. V tisku se poprvé objevil v roce 1659 v životopisu Johna Deea, slavného věštce a dvorního astrologa šestnáctého století. Toto dílo, jehož autorem je Meric Casaubon, popisuje, jak okultista Dee a jeho společník Edward Kelly věštili z křišťálové koule.
Místo obvyklé křišťálové koule používal věštec Kelly broušený mnohostěn. Andělé, o nichž je řeč v Kellyho prvním vyjevení Enošských klíčů, viděni stěnami křišťálu, jsou andělí jen proto, že okultisté až dodnes trpěli metafyzickou zácpou. Dnes se křišťál jasní, anděly je nutno vidět jako úhly či hlediska /anglické výrazy angels (=andělé) a angles (=úhly, rohy) se ve starém pravopisu psaly stejně (pozn. překl.)/, a okna do čtvrtého rozměru se otvírají - pro ty, kdo mají strach, jsou to Brány Pekel.
Předkládám zde svůj překlad následujících vyvolávání, archaický, leč satansky přesný, bez příkras, jež najdeme v překladu Řádu Zlatého úsvitu z konce devatenáctého století. V enochiánštině se význam slov pojí s jejich kvalitou a vytváří zvuk, který dokáže v ovzduší vyvolat strašlivou reakci. Barbarské tonální vlastnosti dodávají tomuto jazyku pravý magický účinek, který nelze popsat.
Enochiánské klíče neboli vyvolávání byly dlouhou dobu zahaleny tajemstvím. Několik existujících tisků zcela pomíjelo přesné znění textu, správný překlad byl maskován užíváním eufemismů, a měl pouze svést neschopného kouzelníka nebo případného inkvizitora z cesty. Enochiánská vyvolávání se stala apokryfními (kdo ví, jaká hrozivá realita dokáže dráždit fantazii) a jsou proto satanskými pajány víry. Zbavila se kdysi pragmatického lakování na růžovo, rozešla se s pojmy svatý a andělský. Oprostila se od náhodných skupin čísel, jež měly zastupovat za rouhačská slova. Zde tedy jsou PRAVÁ Enochiánská vyvolávání tak, jak nám byla doručena neznámou rukou.“
(Satanská bible)
Dlužno ještě podotknuti, že A. S. LaVey šel s vlastními úpravami tak daleko, že Klíče doplnil i o neexistující termíny z pohledu enochiánského jazyka. Protož jsem se rozhodl uvést vše na pravou míru a hledajícím adeptům poskytnouti materiály, vycházející z faktů, na vlastní posouzení.
Za „zjevení“ celého Enochiánského magického systému vděčíme vynikajícímu alžbětinskému mágu, astrologu, matematiku a všestrannému učenci dr. Johnu Deeovi. Ten se svým vizionářem a alchymistou pochybné pověsti Edwardem Kelleym (vl. jm. Talbot) v letech 1582 – 1989 společně vykonali značné množství evokačních experimentů s použitím křišťálového koule tajemného původu. Při těchto experimentech byl E. Kelleymu, coby médiu, nadiktován „vyššími inteligencemi“ tajemný magický systém, jenž byl posléze pojmenován po židovském zasvěcenci a proroku Henochovi (Enoch).
Již při prvních věšteckých sezeních E. Kelley popsal voskovou tabulku, nám známou jakož „Emetická pečeť“. Avšak nejpodstatnější materiál enochiánského (henochiánského) systému byl získán v roce 1584, jak nám to dokládají zápisy v Deeově deníku. Jednalo se o Velkou desku čtyř Strážných věží a 48 Enochiánských Klíčů, nebo-li Volání. První z klíčů byl získán |
Jak již výše naznačeno, Enochiánské Klíče a Strážní věže vytvářejí jádro Enochiánské magie. Strážná věž představuje magické pole enochiánských písmen, kteréž sestává z třinácti řad a dvanácti sloupců. Strážné věže jsou v kontinuum svázány do jediné Velké desky písmeny takzvané Tabule svazku (sjednocení) uspořádanými do kříže. Adeptu již dozajista vyvstalo tušení analogie Strážných věží, Univerzálních elementů, písmen Tetragrammatonu a podobně. Jeho tušení jest správné.
Z Klíčů pak jest z velké části odvozen i Enochiánský jazyk se svou zvláštní gramatikou a syntaxí. Toho jest používáno především coby systému komunikace a entitami vyššího řádu. Protož jej možno považovati za prostředek spíše theurgický. I zde, jakož v celé magické sféře můžeme nalézti vzájemných vztahu mezi písmeny, čísly, barvami apod.. Tyto ovšem nejsou samoúčelné, leč lze je použíti k sestavování sigílií za účelem komunikace se silami tzv. Æthyrů. Æthyry můžeme považovati za jakési sféry mysli, řekněme její „psychické dimenze“, kteréž i přes vlastní „hranice“ se navzájem prolínají, zachovávaje si svých specifik. Jest tomu obdobně jakož s kabbalistickými světy.
Komentáře
Přehled komentářů
Hledam Nejaky Tantry nebo staci Mantry mam 19 Enochianskych klicu i vcestine od A.S.LaVeyeho mam uz tak nejak vsechno akorat jeste nejakej ten Bafhomet
nic proti
(blub, 19. 10. 2006 20:20)Tobě člověče ubohá nějak naprosto utěkla čeština, tak nevím, jestli se ti ti tví budou smát, nebo nad tebou zapláčou. čáry máry hyperkoretní fuk
Azazel
(The Spok, 16. 4. 2007 0:14)